Realita

6. září 2014 v 23:05 | Frida |  Slovník (témat týdne)
První, co mě napadlo při pohledu na tento nadpis, byly psychotropní látky. Ve škole jsem na to téma vytvořili hromadu projektů, slohových cvičení a referátů, tak možná proto. Takovéto vytržení z obvyklé reality se mi ale nelíbí, a další, co mě napadlo, bylo čtení knih. Možná hodně přeskakuju v myšlenkách, tedy popořádku.
Co je to vlastně ta realita? Dejme tomu, že teď to znamená hmotný svět, kde jíme, spíme, po němž chodíme/plaveme/létáme/kloužeme se/jezdíme/ či se jinak pohybujeme a konáme věci. V téhle realitě myslíme asi způsobem Pro co dojdu na nákup, V čem půjdu ven, Nakrmím kočky, Sakra my jsme dostali domácák (v neděli o půlnoci), Kam jsem to dala a podobně. Není divu, že takové realitě jeden uniká rád a často, ale pořád je fajn mít se kam vracet.
Už jen ta hranice se dost spekulativní, vzhledem k tomu, že realita není pro nikoho úplně stejná jako pro všechny ostatní. Navíc bývá přetěžké ji rozpoznat (hranici i realitu :P). Začnu číst knížku, čtu, čtu a ejhle - jakoby nic si odskočím mimo realitu. Čas takto strávený je někdy ovšem reálný až až. Proto si svoje únikové cesty vybírám opatrně, abych nelitovala času, který prožiju tam mimo. Čas strávený s kočkami není nikdy ztracený, četla jsem někde, a já to rozšiřuju i na dobré knihy, koně, tvůrčí činnosti, plkání s přáteli, chvíle, kdy jsem šťastná a vůbec chvíle, kdy si připadám, že skutečně žiju. Jasně, že si tak můžu připadat i mimo realitu i v ní, ten pocit tím ve své podstatě nic neztrácí.
Hlavně je důležité občas se trochu rozhlédnout i po světě, jak ho známe (každý jinak, jak jinak). Proto takové věci jako neodvolatené úniky mysli, závislost na odstřižení od reality jakýmkoliv způsobem nemám ráda.
Nevím už, jak bych to uzavřela, takže jednoduše: toto je závěr. Nashle--
 

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama